II. subregionál 2008

Foto
WKD LOC	144	432	1,2G	2,3G	3,4G	10G
Grafy	144	432	1,2G	2,3G	3,4G	10G
Reporty	144	432	1,2G	2,3G	3,4G	10G

Hráli, v abecedním pořadí:

OK2BDQ - Ivo, OK2BUZ - Franta, OK2DW - Tonda, OK2KW - Luděk, OK2MWR - Aleš, OK2NMZ - Marek, OK2PPP - Mirek, OK2PWR - Roman, OK2SBL - Josef, OK2STK - Josef, OK2UYU - Jarda, OK2VMC - Tonda, OK2VYG - Alex, OK2ZOW - Zbyněk.

Nástroje:

Poslední příspěvek o našem závodění je z UHF contestu 2006 a to je dost na to, krátce v prvé řadě popsat, co se mezitím nového a řekněme zásadního u nás událo.
První změnou bylo ukončení závodění z Benešova, JN89JM, ze stanoviště Libora OK2PTC a Mirka OK2VZE. Narůstající neshody s místnimi benešovskými obyvateli (některými) stran našeho zdánlivého rušení příjmu TV a R, neporozumění naší nabídce pomoci s výměnou nevhodných přijímacích zařízení (samozřejmě typický problém s čínskými nebo polskými síty s předzesilovači) jsme vyhodnotili jako neřešitelné a tak nezbývá než poděkovat dvěma výše zmíněným chlapcům radioamatérům ještě jednou za jejich ochotu poskytnout svou útulnou vysílací klubovnu k naplňování našich soutěžních ambicí.
Druhým, dalším neméně důležitým mezníkem v naší činnosti byly loňské námluvy se stejně zapálenými chlapci s radioklubu OK2KRT z Rožnova pod Radhoštěm, týkající se využití kóty Radhošť, 1129m n.m., lokátor JN99CL. Počínaje Polním dnem 2007 jistě někteří z Vás zaznamenali výrazné zlepšení signálů, potažmo výsledků OK2KRT ve VKV závodech. To bylo cílem a zdá se, že již nese své ovoce. Naše orientace na spodní dvě VKV pásma přesně zapadá do většího zájmu kluků z OK2KRT o SHF segment, takže znáte to, ten umí to a ten zas tohle. Pro letošní soutěžní sezónu jsme dohodli využít contest call OL9W, ale jinak z Radhoště jsme ta stejná skupina bláznů jako loni.

Myšlenkou zařadit se mezi stanice, používající v kontestech více anténních systémů a více koncových stupňů (tzv. multibeaming - mám na mysli konkrétně pásmo 144 Mhz) jsme se začali zaobírat již někdy koncem roku 2005, kdy, zjednodušeně, byť s dostatečným výkonem a anténami, vysílajíce z ideálních nadmořských výšek (Lysá Hora v Beskydech, Karasín na Vysočině) jsme zaostávali za konkurencí více a více. Od teorie k praxi však v našem případě cesta daleká, a to až do letošního 2. subregionálu. Ty cca tři roky se nesly ve znamení různých mezistupňů, počínaje konstrukcí druhého anténního systému, kde výkon pak byl přepínán do jednoho z nich, až po poslední VHF contest 2007, kdy byl dokončen budič s GI7b - cca 300W vf výkonu, ten pomocí Wilkinsonově děliči posloužil zároveň jako koncový stupeň pro druhý směr, a přepínání antén v RX cestě, což vedlo k možnosti vysílat do dvou směrů, byť ten druhý ještě nebyl zcela plnohodnotný. Díky těmto pokusům jsme několikrát po absolvování závodu váhali, zda-li vynaložené úsílí má smysl, protože výrazný efekt stále nikde. Vždy se však našel nějaký optimista, který situaci realisticky zhodnotil, že to stále je furt jakýsi hybrid, jenom ne signály do dvou směrů současně. Rozepisuji se takto obšírně, protože, dá se to tušit, letošní 2. subregionál se to konečně povedlo. Ne sice stále na sto procent, ale výrazný efekt jsme zaznamenali všichni, kteří se operátorsky pásmu 144Mhz věnovali, tedy OK2MWR, OK2PWR a moje maličkost, samozřejmě optimismus je i díky deklarovanému výsledku, který je našim nejlepším v 2. subregionálu.

Ale již k závodu samotnému. I když jsme zimní přípravné období využili k práci na výrobě druhého anténního systému a to plánovaně 4x 10 el. DK7ZB a dokončení alespoň druhého PA na 2m s GS35b, stav prací nenasvědčoval, že by 2.subregionál nějak vybočil z tradic posledních let, tedy nového skoro nic. Že se něco děje jsem pochopil ve čtvrtek 1.5. kdy mne Ivo OK2BDQ, hlavní to náš technik, pozval na brigádu k sobě do dílny se slovy, že už je s PPA tak daleko, když máknem, 2x9 el. F9FT půjčíme od KRTů, tak není boha, abychom již tento závod konečně nevyjeli do třech směrů. Zde je třeba vyzdvihnout nemalý podíl na existenci všech ostatních, doplňkových avšak nezbytných součástech celého soustrojí díky Josefovi OK2SBL, táty Iva a Aleše. Neváhal např. v pátek ve dvě hodiny ráno (takže vlastně v sobotu) pobudit všechny známé kolegy, jen aby dovezl tu správnou technologii k pájení hliníkového opletení koax. kabelů, které tradičním pájením nešlo dostatečně kvalitně pocínovat. Dík Pepo.

Vše by bylo v pořádku, kdyby jsme předběžně neplánovali výjezd na Radhošť již na čtvrtek. Nic, odjezd se přeorganizoval na pátek, avšak brigáda u Iva se protáhla až do páteční noci. V sobotu už defenitivně, se třemi (z toho dvěma fungl novými, řekl bych ještě teplými) PA s GS-kou v autě, jsme nabrali směr kóta a už v 11.00 jsme stanuli na vrcholu. Že začátek závodu na 144 a 432 nestihneme, jsme věděli, šlo jen o to minimalizovat časovou ztrátu a tak prakticky až do 17.45 LOC jsme se nezastavili. Ještě, že jsme klukům z KRT avizovali 3x více munice než v minulosti, protože bez jejich pomocných rukou bychom stavěli ještě dnes. Vzhledem k očekáváním na dvoumetru jsme 70cm pásmo stavěli jako druhé, takže tam se závodit začalo ještě později, 20.19 LOC, tedy se západem slunce. Operátorsky jsme 70-ku protentokrát také posadili na druhou kolej, 24 hodinový prostor převzali Tonda OK2DW, Mirek OK2PPP, díky obrovské únavě z předchozího třídenního finiše na dokončení PA sporadicky Ivo OK2BDQ a pouze poslední hodinu Roman OK2PWR. Byť zde závod nezačal díky odpálení předzesilovače zrovna nejlépe, částečný handicap na RX straně byl znát, bohužel celkový výsledek je pod očekáváním, v posledních letech jsme si zvykli na jiné čísla. Poslední hodina provozu Romana ukázala jasně, že neustále je třeba pracovat i na "hardware" mezi klávesnicí a židlí, hi.

Dvojku, jak už jsem poznamenal výše, zahájil se skoro dvouhodinovým zpožděním Aleš OK2MWR, že to šlape, bylo vidět Alešovi na spokojeně mrkajících očích. Po hodině a tříčtvrtě provozu 137 qso a 35000 bodů nasvědčovalo o fungujících PPA i anténách. Pouze však do chvíle, kdy si pleskla budící GI7b poprvé. Výměna pojistek v přívodech anodového napětí, GI-čko dává sice méně výkonu, stále to však pro buzení třech PA s GS35 stačí, nic dalšího neodešlo a tak cca o půl hodiny později se dvojka opět rozjíždí a opět s velmi hezkými rejty. K půlnoci počítáme a prognózujeme, vychází to i s řádově tříhodinovým mankem na 600 qso a 200000 bodů. No a v tom si budič pleskne podruhé tentokrát již oprava možná není, GI-čko nedává výkon, a tak Iva čeká rekonfigurace. Odstavit buzení lampou, nasadit coby budič rezervní 100w tranzistorový, ubrat jeden konec s GS, třem je 100w buzení málo, a tak jen dva PA a redukce i jednoho anténního systému, a to 2x 9el. F9FT. Hodina utekla a začínáme opět dohánět konkurenci. Po zbytek závodu již všechno funkční železo vydrželo, těší to zvláště u PPA s GS35, protože to pro ně byla závodní premiéra a bez ztráty kytičky. 164DL napovídá, že i na ty Němce to z Radhoště chodí. Předpokládaný bodový výsledek se rovněž v poslední hodině závodu podařilo splnit, průměr 343 km/qso je hodně dobrý a i nejbližší konkurenci OK2KJT jsme ukázali záda. Do PD se snad podaří dokončit zbylé 2x DK7ZB pro čtyřče, H-čko je vyrobeno, takže už se těšíme.

Ostatní pásma si netroufám komentovat, protože tentokrát opravdu nebyl čas to sledovat. Vzniklé drobné problémy s VUSC či s PC jsem na těchto pracovištích vždy bleskově umravnil a zpátky ke dvojce. Pouze uvedu, že ani ostatní chlapci konstruktérsky nezaháleli, vidno to na nových 50wattových PA na 23 i 13cm pásmech a rovněž zprovozuschopnění 3cm pásma, kde výsledek vzhledem k výkonu 1 watt je velkým příslibem do budoucna. Deklarované výsledky najdete na jiném místě, a možná některý z aktérů dá dohromady něco textu, takže snad ještě i doplníme... Po prohlédnutí našich výsledků z ostatních pásem snad jen krátký postřeh, a to, že zde na Radhošti se nic mimořádného neodehrálo. Díky vysokému počtu ochotných rukou jsme měli sbaleno již kolem 18.00 LOC, k čemuž přispěl určitě i jarní odpolední radhošťský deštík. První zastávka u Jardy UYU na Bečvě vyložit antény, druhá u Iva v Českém Těšíně, vyložit vlastně všechno a pak domů do Ostravy, ve 22.00 ulehám do vany, uvažujíce, zda-li mimo například znalosti telegrafní abecedy netřeba pro úspěch ve VKV závodech na kótách, kde nutno vše přivézt, postavit, sbalit a odvézt ještě pravidelně navštěvovat i posilovnu.

Závěrem bych tedy zrekapituloval.
Vyjeli jsme na 6-ti pásmech, díky OK2KRT je to pro OL9W od října 2005 velmi vítaná změna. Na všech pásmech se podařilo udělat spojení. Současná hw konfigurace pásem 144, 432, 1296, 2320 a 3400 Mhz nám již teď neskromně dává šanci bojovat o mety nejvyšší jak na jednotlivých pásmech, tak i v MČR(K).
Samozřejmě je i co zlepšovat. Pár inspirativních příkladů nejen pro krátké jarní večery:
Základem je přijet na kopec dostatečně včas, nepamatuji, kdy naposled se nám podařilo začít závod ve 14.00 UTC.
Už i na 23 a 13cm je to spolu s dohazováním z ostatních pásem a využitím ON4KST závodění na celých 24 hodin, IZ4BEH chtěl na 23 v době kdy už kluci měli sbaleno, škoda.
Dokonalé ovládání závodního software VUSC nejen pro samotné zadávání spojení, ale i všech jeho vymožeností, hlavně komunikace v síti k dohazování spojení z ostatních pásem.
Totéž platí o zvládnutí provozu na ON4KST. O přínosu tohoto internetového chatu netřeba pochybovat.
Závodění v pásmech 144 a 432Mhz je již tak řádný masakr, v konfiguraci BIG RUN, kterou používáme, ještě násobeno umět si poradit se slaboučkými signály protistanic. Učit se až na kopci je pustý nesmysl. Že to není jednoduché je nabíledni, některé asi slabší nátury dokonce 2m pásmo již vynechávají. Nám zatím přináší potěšení, hi.

Takže další motivace by snad byla...
Díky všem za QSO a naslyšenou v PD2008.

Alex OK2VYG